Jásejte a slavte s námi! V listopadu jsme totiž oslavily první výročí Zašívárny. Pravě před rokem jsme náš projekt v potu a slzách spustily, tehdy ještě jako Tvořením proti depresi. Naším cílem bylo ukázat lidem (znovu) cestu k ručním pracem, jejichž blahodárné účinky na duševní zdraví jsou prověřeny stovkami let (a nemálo tolika studiemi). Od té doby se ale tolik událo! Kromě samotné změny názvu (pořád myslíme na duševní zdraví svých zákazníků, ale už tu depresi tolik netlačíme:)) jsme vytunily obsah našich tvořicích sad a nechaly si na ně potisknout krásné krabice. Byly jsme vybrány do programu Impact First, akcelerátoru pro podniky se sociálním přesahem. Realizovaly výzkum mezi svými zákazníky a na základě zpětné vazby od nich vylepšily sady i informace na webu ještě víc. Vytvořily nové vyšívací vzory. Začaly rozvíjet spolupráci s dalšími vyšívacími babičkami.
Když odhlídneme od posunu v našem vyšívacím projektu, tak i pro nás dvě byl uplynulý rok poměrně zlomový – Hance se narodila krásná zdravá lasička Barborka a Šárka změnila práci a přestěhovala se do Prahy. Logistika Zašívárny se tak samozřejmě trochu zkomplikovala, ale i to jsme překonaly a vyřešily. Je to pro nás jen další důkaz toho, co pro nás naše Zašívárna znamená a že ji chceme rozvíjet nehledě na vzdálenosti mezi námi a změny v osobních životech.
No a docela nedávno jsme šly poprvé s kůží na trh – na brněnský design market Le Rendez Vous. Tam jsme si i poprvé vyzkoušely vyšívací workshop. Můžeme se vám asi přiznat, že jsme se pořádání workshopu vždycky tak trochu bály. Co když na nich budeme muset mluvit s lidmi? A něco jim ukazovat a radit? Ale jak workshop, tak trh samotný nás v tomhle ohledu dostaly – vidět na vlastní oči, jak se naše vzory líbí a jakou radost vyšívání dělá i někomu jinému než nám, to bylo super.
Takže nás samozřejmě těší všechny ty sady i hotové výrobky, které jsme za ten rok prodaly. Ale popravdě vědomí toho, kolik lidí sdílí naše přesvědčení, že ruční výšivka není mrtvá (a že se na téhle osvětě můžeme samy podílet), to je prostě nejvíc.
Takže děkujeme vám, děkujeme našim vyšívacím babičkám, děkujeme jedna druhé, děkujeme svým rodinám (tak nějak vypadá oskarová děkovná řeč, že?)… a hurá do druhého roku!
