Sova v barvě letních zlatavých polí letí nad lesem. Letí téměř neslyšně a přestože je velká, nikdo si jí nevšimne. Pozoruje život pod sebou – na loukách, pasekách, okolo rybníků i na polích. Všude se tetelí letní horký vzduch, zvířata jsou trochu líná a trochu vzrušená – to je takový letní mix nálad, stavů i situací. Kdo by je neznal – zvířata i lidi jsou v létě stejní.
Srnky se tiše pasou u lesní školky, žáby vyčkávají na kraji rybníka kdoví na co, mušky zmateně poletují vzduchem a jepice si užívají první a poslední den svého života. A opodál jsou o strom opření turisti, zmožení letním horkem vyčkávají kdoví na co, po chvíli vstanou a zmateně začnou hledat cestu a přitom si užívají první i poslední den svého výletu. Možná se někde vykoupou, možná si navečer udělají oheň a opečou buřtíka a zcela jistě se jim nebude chtít opustit les, kde je v jednu a tu samou chvíli život i smrt, ruch i klid. A sova jako tichá pozorovatelka malých lesních dramat vše vidí a jen moudře přikyvuje svou hlavou v barvě letní pšenice.
Klikni a sovu ti vyšije babička
